Je hojným úkazem, že se lidé dostávají do finančních problémů. Inu, platit se musí, o tom není sporu, a nikdo se nikoho neptá, kde na to vezme. A co pak mají dělat lidé, kteří si zkrátka v některých případech nevydělají dost na to, aby zaplatili za všechno, za co zaplatit mají?
Lidé se prostě musí sami postarat o to, aby své finanční závazky zvládli. A když toho někdy nejsou schopní? Pak se s tím zkrátka nic nenadělá a musí se uvažovat i o nějaké půjčce. Ta totiž často jako jediná dokáže zachránit něčí finanční situaci.
Půjčit si? Proč ne? Když bude ten, kdo o půjčku právě usiluje, schopný splácet, proč by právě tak neučinil? Ale ono nejde jenom o to, zda někdo půjčku potřebuje. Důležité je i to, zda se najde finanční ústav, který mu bude ochotný vyhovět. A právě v tom často padne kosa na kámen. Člověk může půjčku chtít, jenže v bance po něm chtějí prokázání kvalit, které takový člověk prokázat nedokáže. A pak tu někomu takovému odmítnou půjčit.
A co má dělat někdo, kdo potřebuje půjčku, ale nedají mu ji? Ten pak samozřejmě musí zkoušet štěstí někde jinde. A tak se to zkouší zas a znovu, až se jednoho dne objeví nebankovní hypotéka, která pomůže i všude jinde odmítanému člověku.
A proč nebankovní hypotéka uspokojí i toho, kdo nikde jinde nemá naději? Logicky proto, že takový člověk třeba nemá dostatečně velké příjmy a čisté registry dlužníků, ale vlastní aspoň nějakou nemovitost. A tu přece může dát do zástavy jako garanci splacení všech závazků, které z takové půjčky vyplynou.
Člověk prostě u nebankovní hypotéky ručí za splácení svojí nemovitostí. A tím pádem přestává být nedůvěryhodný a dočká se pomoci. A pokud následně také vrátí všechno, co vrátit má, dostane svoji zastavenou nemovitost zpět a všechno je stejné jak dřív. Totiž vlastně lepší, protože se neschopnost splácet nebo i dluhy stanou minulostí.